Zimní Slavkov 2008 - hlášení
.
Hlášení o akci Austerlitz 2008
Manévrování a přesuny vojsk před
Bitvou tří císařů
I v letošním roce se vojáci páté kolony zúčastnili sobotní rekonstrukce Bitvy tří císařů a nedělního pietního aktu na Mohyle míru. Těmto hlavním bodům vzpomínkových akcí již tradičně předchází pochody, manévrování, přesuny a drobné střety vojáků zúčastněných armád, na kterých vojáci páté kolony nesmí chybět.
Sraz byl ve čtvrtek v 9,00 hod. na parkovišti ve Slavkově (před domem Marušky a Oldy Čechů) v sestavě 4 voltíci z 30é a granátník Tazien jako velící a organizátor (ve čtvrtek večer ještě dorazil voltík Petr z 30é a jeden mladý granátník).
Ihned, jak Tazien dostal hlášení o pohybech nepřítele v prostoru Heršpic, 5. kolona vyrazila zrychleným pochodem vstříc rakouským kolonám. Asi po pěti kilometrovém stoupání do kopce nad Slavkov (směr Nížkovice), nám přední hlídka hlásila pohyb rakouských vojsk směřujících ke Slavkovu. Nepřátelská kolona byla početnější, což nás ani v nejmenším neodradilo postavit se proti nim. Využili jsme momentu překvapení a předpokladu, že protivník je po dlouhém pochodu z Olomouce značně vyčerpaný. Po prvních výstřelech se nepřátelská a i naše kolona rozvinuly do linie. Jak jsme předpokládali, nepřítel byl značně vyčerpaný a postupoval velmi pomalu. Asi jedna třetina jeho vojáků byla bez nábojů, všichni byli vyhládlí, ale statečnosti jim to neubralo. Asi po půlhodinovém boji se rakouská kolona zastavila.
Naším úkolem bylo zpomalit postup nepřítele a získat tak čas k seskupení našich hlavních vojsk, což jsme splnili. Právě když jsme se odpoutali od nepřítele, přišel rozkaz přemístit se do prostoru mezi kopce Urban a Urbánek a zastavit postupující nepřátelské kolony od Rousínova. Úkol to byl nelehký, ale nohy revolučního francouzského vojáka nemají v jiné armádě obdoby.
Po hodinovém pochodu a značně propoceni jsme zaujali postavení u kapličky sv.Urbana. Rakouští huláni byli v přesile, ale připravili jsme jim léčku. Skryti před
jejich zraky jsme čekali na příležitost.
Naše jízdní hlídka v čele s plukovníkem Ivanem hulány na sebe nalákala a přivedla je přímo před ústí našich mušket. Po mohutné salvě jsme vnesli do jejich řad značný zmatek. Nebyli vůbec schopni sestavit útočnou ani obranou formaci, pobíhali roztroušeně a stávali se naší lehkou kořistí. Po půl hodinovém boji pěšáka proti jezdci bylo přijato příměří, které jsme využili ke krátkému odpočinku, což uvítali jezdci i koně.
Francouzský jezdec Eifel do hlášení o tomto střetu napsal.
Spořádaným pochodem vítězů, společně s naší kavalérií a za zpěvu písní, jsme se přesunuli do Slavkova, abychom si doplnili zásoby potravin a NTS. Připravenými povozy jsme se přesunuli východně od Slavkova do obce Letonice.
V Letonicích jsme se ubytovali v nově postavené tvrzi ,která je součástí areálu jenž bude po dokončení sloužit k rytířským turnajům. Naším úkolem bylo ochránit Letonice od nájezdu ruských předsunutých hlídek a svou přítomností zbavit místní obyvatele strachu z rabování a znásilňování, za což nás vřele přivítali a pohostili. Večer se obyvatelé sešli k malé přednášce o francouzských vojácích, prohlédli si naše zbraně a uniformy a děti se povozili na jezdeckých koních. Na závěr jezdectvo i pěchota předvedli kousek svého vojenského umění a to manévrování a střelbu.
Po celou noc jsme prováděli hlídkování a když nám v pátek ráno průzkum hlásil, že se k Letonicím neblíží žádné vojsko, vydali jsme se opět na pochod na kopec Urban, abychom ochránili město Slavkov a jeho Zámeckou vinárnu od nepřátel.
Když jsme opouštěli Letonice, vděční obyvatelé nás ještě pozvali do místní školy k občerstvení. Zájem dětí byl obrovský, během posezení jsme se jim museli podepisovat do památníků. Některá děvčata si dokonce naším podpisem a věnováním nechala ozdobit své tělo. Na závěr setkání si paní ředitelka vystřelila z naší muškety na důkaz přátelství. A tak jsme se rozloučili a přijali pozvání k návštěvě na příští rok.
Naše pochodová kolona vyrazila z Letonic přes kopec do Němčan a odtud na kopec Urban. Tam jsme prováděli hlídkování, ale žádný nepřítel se neobjevil. Zřejmě se dozvěděl, že ochranu Slavkova provádí nezdolná a ocelová 5. kolona v čele s Tazienem Ukrutným a do města nevstoupil.
A tak jsme se dle dispozic stáhli do Slavkova a vyčkali příchodu hlavních sil.
V Mokré 2.12.2008
Zapsal Olda ml.voj. 30é a 5.kolony