Jdi na obsah Jdi na menu
 

Napoleonské dny 2011

 

"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným"
 
Tento známý citát neplatí pro
 
Napoleonské dny 2011
a
 vojáky 5. kolony J.V. císaře Napoleona.
 
Vojáci 5.kolony se každoročně zúčastňují oslav narozenin císaře Napoleona a ani letošní 242. narozeniny si vojáci 5. kolony nenechali ujít a řádně si oslavy těchto dnů vychutnali.
 
 

Ponětovice - Jiříkovice – Blažovice – Křenovice - Slavkov u Brna

to byla letošní
„Itinéraire mars”
( trasa pochodu )
 
Slavkov u Brna a Telnice
(místa konání oslav)
 
 
 
 
Pochůdek
 Ponětovice - Jiříkovice – Blažovice – Křenovice - Slavkov u Brna
 
Výzva velitele Rendy zněla :
Vojáci!!!!! Co je pro napoleonského vojáka nejpříznačnější????? No přece pochod, bolavé nohy i záda otlačené od havrsaku ale na tváři úsměv .........
 
Nejen připít oslavenci číší vína na jeho věčnou slávu, ale ještě přiložit dobrý skutek,  je projevem úcty k oslavenci. A tak se vojáci 5. kolony vydali na pochůdek z Ponětovic do Slavkova u Brna, místa konání hlavních oslav, aby oslavenci dokázali, že mají výbornou bojovou morálku a jsou připraveni na další „ Lví skok” či na další „Let orla”.
 Vojáci 5.kolony Renda, Candát, Zdenál, Lambin, Slávča, Burš, Jakub a mladý Pepa si dali sraz ve čtvrtek odpoledne v Ponětovicích.  Ze čtvrtka na pátek přenocovali u ponetovice-maly-11.jpgPonětovického rybníka, aby se v pátek ráno vydali na pochůdek do Slavkova. Ústroj a výstroj byla přísně dobová, tj. žádný plast, žádný spacák, na spaní jen deka a kabát. Jídlo se připravovalo na kotlíku z vlastních zásob a ze zásob, které ve čtvrtek večer ls-11-jakub-u-ohne-maly.jpgpřivezla velká rodina Kalužů z nedalekých Kobylnic. Rabování neboli samoobslužné zajišťování potravin od místních obyvatel bylo předem zakázáno. U vojáků oblíbené znásilňování, které bylo vždy součástí rabování, sice bylo povoleno, ale vojáci této možnosti nevyužili, neboť značnou část sil  jim odebraly manželky a družky při loučení před pochůdkem, a tak šetřili zbytek energie na páteční pochod. Když se rozkřiklo po Ponětovicích, že v obci jsou Napoleonovi vojáci, místní vdovy se k večeru koketně procházely po hrázi rybníka, ale bohužel musely zatlačit slzu a odkráčet domů.
Předpověď počasí nebyla nijak příznivá jak pro spaní pod širákem tak pro vlastní pochod. Ze středy na čtvrtek dokonce rtuť teploměru klesla na pouhých +5 °C a vyhlídky na další dny nebyli lepší. Ale čtvrteční den všechny obavy ze špatného počasí zahnal a slunce prohřálo vzduch, vodu i trávník u Ponětovického rybníka, do kterého vojáci večer ulehali.
            Páteční ráno bylo klidné, vlahé a mírně zamračené, což je k pochodům jako stvořené. Po probuzení si každý voják samostatně provedl ranní rozcvičku, po které se všichni pustili do přípravy polévky. Jeden loupal brambory, druhý česnek a třetí přikládal do ohně, až se nad kotlíkem vinula vůně teplé polévky.
Po vydatné snídani se pochodová kolona vydala podél potoka Rokytnice do Jiříkovic. Zde si vojáci lehce odpočinuli, zastavení bylo spíše důvodem k úpravě výstroje, tak aby řemení dobře sedělo na ramenou. Zastavili se ale také u žida, aby provedli kontrolu kvality prodávaného piva v lahvích a jestli žid dodržuje správnou míru. Po této krátké zastávce se vydali do nedalekých Blažovic.
 
Tato obec se v poslední době stala středem pozornosti jak milovníků Napoleoniky, tak milovníků evropských či krajských dotací. Postavit pomník na Starých vinohradech je krásná myšlenka, ale stavět či nestavět, a když stavět tak co stavět je otázkou do diskuze. Zatím na blažovické radnici vyhrál zdravý rozum a megalomanský návrh orlů z OPS Austerlitz a tvrdě prosazovaný starostou Šlapanic neprošel.
 
 
  
 
Obec Blažovice není velká, ale přejít z jednoho konce na druhý, od spodního konce na horní, dá pořádně zabrat, nezbylo tedy vojákům než opět provést kontrolu místního koloniálu, zda dodržují dobrou míru a cenu a tím se i posilnit před dalším úsekem pochůdku.
 Za Blažovicemi se krajina zvedá ještě více a trasa okolo Starých vinohrad až na cestu vedoucí z Prace do Křenovic ubrala vojákům další síly. Malá zastávka u studánky pod kopcem byla velmi příjemná. Studánka sice dává vodu jen na jaře při tání sněhu, ale to vojákům nijak nevadilo, doplnili tekutiny z vlastních zdrojů a pokračovali dál okolo Krchůvku směr Křenovice. V Křenovicích před hospodou U Frantíka dal velitel povel k velké přestávce a k nabrání sil k překonání posledního úseku pochůdku Křenovice – Slavkov. Pro vyhládlé vojáky hostinský zařízl pár kuřat a zakrojil dobrého sýra, aby se vojáci pořádně posilnili, samozřejmě dal narazit to nejlepší pivo co měl a taky co se na Moravě čepuje -                ,,STAROBRNO”.
Cestu podél silnice z Křenovic do Slavkova znají pěšáci císaře Napoleona velmi dobře. Je to cesta dost úmorná, v dálce je vidět Slavkov, který se né a né přiblížit, pěšák šlape a šlape a pořád šlape a Slavkov před očima je stále daleko. No ale láska k císaři a pevná vůle přináší své ovoce, vojáci hrdě a vítězně vstupují do zámeckého parku tak, jako by pochodovali pod Vítězným obloukem v Paříži před 200 lety.
Po lehkém odpočinku se vojáci vrhají do dalších úkolů spojených se stavbou tábora nebo se zajištěním průběhu oslav císaře Napoleona a jeho narozenin.
 
 
 
Oslavy narozenin císaře Napoleona
( Napoleonské dny- Slavkov u Brna )
 
 
Napoleonské dny ve Slavkově, ale i v okolí Mohyly míru mají svou tradici a my, vojáci 5. kolony, společně s dalšími vojáky v této tradici rádi pokračujeme. Proto jsme se u příležitosti 242. narozenin císaře Napoleona opět sjeli do Slavkova. Na tyto dny s námi také rádi jezdí naše manželky, družky, děti i vnoučata, zkrátka je to rodinná akce.
 
Páteční stavba stanů, tropika a sestavení lavic pod tropiko se stalo už zaběhlou rutinou, ale je třeba vyzdvihnout a dát dík těm, kteří po celý rok na každou akci vozí naše stany a přístřešky. Hlavně bych chtěl smeknout před Slávečkem za jeho neúnavné nakládání těžkých lavic do auta, tj. : 1 x doma do auta, 1x vyndat z auta na akci, 1x naložit po akci a zase 1x doma ven z auta a uložit do garáže či do kůlny. Slávečkovi patří velký dík: ,,Slávčo dík a vydrž!”setkani-ls11-maly.jpg
Páteční setkání před akcí má své kouzlo, člověku tito kámoši celou dobu nechybí, ale před akcí se na ně těšíme jako děti na Ježíška. Není proto divu, že se v pátek nechodí spát se slepicemi, ale až za ranního kuropění, zkrátka posedává se a je o čem klábosit.
ls11-jarka-mala-.jpgV sobotu ráno, když jsme si přetrpěli odporný budíček (bubeníky bych gilotinoval) všichni jsme rádi nastoupili na ranní nástup. Po snídani odcházíme na výcvikovou louku s nedočkavostí, co pak asi velitel Jakub a jeho suita pro nás tupá hovada přichystala nového k výcviku. Vždy má pro nás nějaké překvapení a nezklamal ani tentokrát. Nejprve jsme si v malých jednotkách prosvištěli školu vojáka a po malé přestávce jsme ls11-vycvik-maly.jpgpokračovali nácvikem nového způsobu boje rozptýlených střelců (podle instrukce maršála Davouta z roku 1811). Povely nám tentokrát předával kornet, ondra-ls11-maly.jpgcož dodává výcviku tu pravou dobovou atmosféru, kornet Ondra je voják 30é čili 5.kolony.
Po zaslouženém obědě přišla na řadu tradiční královna akcí a to bitevní ukázka. Tentokrát se Francouzi skryli v parku a přepadli nic netušící pochodovou kolonu Rakušanů a Rusů. Výsledek byl překvapivý, i přes velké ztráty na francouzské straně a značnou převahu koaličních vojsk, armáda Francouzů opět zvítězila. To již slunce pražilo o stošest, a tak byly rychle posbírány už tak dost zapáchající mrtvoly. Po bitevní ukázce si vojáci vychutnávali krásné sobotní odpoledne se svými drahými polovičkami, kamarády, přáteli a dětmi.vyhlaseni-vitezu-11-maly.jpg
Slavnostního podvečera, kdy byly vyhlášeny výsledky výstavy vín Grand Prix Austerlitz a golfového turnaje Napoleon Golf Cup, se zúčastnil také náš velitel Renda s Lídou a velitel Tazien Ukrutný s Alenkou a Šárkou.
Mezi významné hosty Napoleonských dnů 2011 patřili pánové Nicolas de Lacoste, první rada velvyslanectví Francouzské republiky v ČR, a přidělenec obrany vojenské mise při velvyslanectví Francie podplukovník Bruno Bucherie v doprovodu náměstka ministra obrany ČR, pana Michaela Hrbaty.
Po deváté hodině večerní se vojáci shromáždili pod balkonem slavkovského zámku, kde jim byl přečten císařův dekret z 19. ledna 1806, který ve Francii zavedl svátek svatého Napoleona: čl. 1: Svátek svatého Napoleona a obnovy katolického náboženství ve Francii, budou slaveny v celém rozsahu císařství každoročně 15. srpna v den Nanebevzetí a výročí uzavření Konkordátu. 
Po té následovala slavnostní dělostřelba ls-11ohnostr.maly.jpga ohňostroj doprovozený Čajkovského Předehrou 1812. Po ohňostroji, asi v jedenáct hodin nočních, zavládl v táboře klid, jen ze tmy se od jednotlivých skupinek posedávajících u ohňů ozýval smích a provolávání sláva císaři.
Nedělní ráno bylo nepříjemné jako sobotní, ale dalo se překonat. Po nástupu jsme odpochodovali opět na výcvikovou louku zámeckého parku. Dopolední program nabízel divákům, kteří nestihli sobotní program, opět výcvik a bitevní ukázku. I když řady Francouzů i spojenců lehce zřídly, bitevní ukázka neztratila na razantnosti a touze po vítězství na obou stranách. I přesto, že francouzská artilerie chrlila na spojence oheň a pověstné kartáče a francouzská pěchota vystřílela všechno olovo, v řadách spojenců skoro nikdo nepadl k zemi (zřejmě si oblékli neprůstřelné vesty). Závěr bitvy byl žalostný, louka byla pokryta modrými fraky a spojenci se skláněli nad jejich čáky, aby je v klidu olupovali o ruské zlato, které si vojáci nesli z Moskvy.
Po poledním pobitevním defilé před diváky nastalo bourání tábora a odjezd většiny vojáků do svých domovů. To neplatilo pro vojáky 5. kolony a pro některé vojáky spojeneckých vojsk, pro ně se totiž oslavy přesunuli do Telnice.
 
 
 
 
 
Telnice
14.8.2011
 
Čestné salvy, kladení věnců u pomníků a malá bitevní ukázka
 
 
Napoleonské dny vojáci 5. kolony zakončili v neděli odpoledne v Telnici společně ls-telnic-sl.-poch.-11-maly.jpgs francouzskými dělostřelci a spojenci.
Seřadili jsme se na návsi a slavnostním pochodem jsme odpochodovali k prvnímu pomníku, kde pan starosta přítomným připomněl: ,,V Telnici Bitva tří císařů ráno 2. prosince roku 1805 začala a týž den také skončila. Následky byly katastrofální jak pro bojující armády, tak pro civilní obyvatelstvo. I přesto si chceme tuto událost připomenout a také vzpomenout památky všech, kteří na těchto místech položili své životy pro budoucnost našeho kontinentu”.
Po položení věnců u památníku padlých ve všech válkách a po vystřelení salvy jsme odpochodovali k pomníku obětem bitvy z roku 1805, i zde byli položeny věnce a ls-telnic-salva11-maly.jpgvystřelena slavnostní salva.
Po pietním aktu jsme se přesunuli na připravené bitevní pole za vsí. Bitevní pole bylo vlastně strniště obehnané bezpečnostní páskou, stáli u něho připravení hasiči a také občerstvení pro vojáky i pro diváky.
ls-11-telnice..bitvy-myly2.jpgScénář bitevní ukázky se skládal z mnoha útoků, ústupů, obchvatů, vytlačení z bojiště a konečného vítězství Francouzů. Slunce pražilo jak se o žních sluší a patří, a tak občerstvení po bitvě přišlo vhod. Pan starosta pro nás nechal přichystat pivo, limo, guláš a i nealkoholické pivo. Byli jsme propoceni doslova durch und durch, jak říkáme my Francouzi.
No a to byl náš poslední hrdinský čin Napoleonských dnů 2011.
 
 
Zapsal Olda ml. voj. 5.kolony
 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA