Jdi na obsah Jdi na menu
 

Na vysočině o ná vědí.

1. 5. 2008

Napoleonovo vojsko v Jimramově
Vysočina - Jimramov

ObrazekJedna z nejznámějších a nejslavnějších bitev se odehrála 2. prosince roku 1805 u Slavkova. „Velká armáda“ pod velením francouzského císaře Napoleona tu porazila ruské a rakouské jednotky vedené generálem Kutuzovem.

           Dnes se ale nepíše rok 1805 a nejsme u Slavkova. A přece bylo možné o víkendu zahlédnout historické uniformy. ObrazekZa zvuku bubnů procházeli Napoleonovi vojáci po jimramovském náměstí před užaslými zraky místních i turistů. Takováto podívaná však nebyla  na Jimramovsku poprvé. ObrazekUž v roce 1805 mohli zdejší obyvatelé spatřit francouzské vojáky, oděné do modrých fraků s bílou náprsenkou a s různobarevnými límci, podle nichž byly rozlišovány jednotlivé druhy pěchoty.Tehdy táhla Napoleonova armáda směrem k Brnu. Před čtyřmi roky se francouzské uniformy do okolí Jimramova opět vrátily. ObrazekTo když se v nedalekém Ubušíně začali scházet nadšenci zabývající se vojenskou historií. Vždy jedno sobotní odpoledne se tito lidé vydávají na pochod oděni do historických uniforem. ObrazekJejich cílem je městečko Jimramov, konkrétně zdejší cukrárna, ve které pohoví unaveným nohám a načerpají nových sil.Pokud byste chtěli vidět bitvu, pak vás musím zklamat. O boji tito vojáci neuvažují, učí se tu pouze manévrování. Jejich koníček je velice atraktivní, ale také finančně náročný. Jedna uniforma přijde na desítky tisíc korun. A protože k výstroji patří samozřejmě i výzbroj, další finanční náklady na sebe nenechají dlouho čekat. ObrazekMezi vojáky nechyběly v minulosti ani ženy. Byly to takzvané markytánky a život těchto žen byl opředen mnoha pověstmi. ObrazekProtože žily mezi tolika muži, nepochybně to neměly jednoduché. Většinou to byly manželky vojáků, které doprovázely své chotě do všech bitev a vojenských táborů. Rozhodně to nebyly žádné křehké skleníkové květinky, vždyť musely, stejně jako vojáci, s sebou nosit celý svůj majetek. Pro muže v poli však byly markytánky velice užitečné. Staraly se jim o stravu, vyznaly se v umění léčitelském a nosily s sebou soudek s kořalkou, aby mohly vyčerpané vojáky povzbudit. I v Jimramově jste mohli markytánku zahlédnout, pověstný soudek s kořalkou pro povzbuzení však chyběl. Tak snad příště…

Autor   :       Helena Křížová        28.02.08

Foto      :    Ivan Lidmila

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA