Jdi na obsah Jdi na menu
 

Napoleon ve Znojmě 1809

 

Střetnutí u Znojma 10. a 11. července 1809
J. E. Wörl - přeložil Karel Sáček
 

    Po bitvě u Wagramu se stahovala hlavní část rakouské armády ke Znojmu, Rosenbergův sbor k Laa, aby bylo dosaženo brněnské silnice. Napoleon, který zpočátku neznal směr ústupu, poslal maršála Davouta na Mikulov, maršála Marmonta ke Znojmu přes Laa, maršála Massénu rovněž tam přes Hollabrunn.

   Rakouští granátníci a záložní jezdectvo dosáhli Znojma ráno 10. července, zbytek rakouské armády tam za pochodu pronásledovali Francouzi.

   Maršál Marmont překročil Dyji u Hevlína (Höflein) . Dosáhnuv výšin u obce Dyje (Milfraun) a Suchohrdly (Zuckerhandel) pozoroval nepřátelské postavení u Znojma. Výšiny naproti měly obsazeny tři rakouské brigády , před něž vyjela silná dvanáctiliberní baterie . První sbor  stál naproti Příměticím, záložní jezdectvo  při silnici do Moravských Budějovic (Budweis, správně mělo být uvedeno Budwitz). Pět praporů vídeňských dobrovolníků  obsadilo Znojmo; silné oddíly rakouských granátníků stály u přechodů přes Dyji u Šaldorfu (Schallersdorf), Oblekovic (Obleß), Bohumilic (Pumlitz – v současnosti existují jako součást Oblekovic) a Dobšic (Teswitz) . Marmont postavil jezdeckou divizi Montbrun na nejkrajnější pravé křídlo ; vlevo od ní divizi Claparède  hned (sofort – míněno hned vedle?) divizi Watrin (pozn. překladatele: generál Watrin zemřel v roce 1802, v tomto případě je určitě myšlena divize Wrede alias Minucci) ‚ připravené v kolonách k útoku na Dobšice, divize Glanzel (pozn. překladatele: míněn Clauzel)nakonec tvořila levé křídlo; francouzské a bavorské dělostřelectvo postoupilo na výhodná místa . Marmont ihned udělil rozkaz divizi Wrede vytlačit střeleckým řetězem (Schützenkette) nepřítele z vinohradů u Dobšic a získat vesnici útokem, čehož po tvrdošíjném odporu dosáhla. Sám arcivévoda Karel poslal ustupujícím posilu ; současně zpozoroval Marmont 3. , 6.  a 5.  rakouský sbor, které pochodovaly do Znojma. Bavoři byli z Dobšicznovu vyhnáni, ale s pomocí jednoho bavorského jezdeckého pluku  se jim podařilo vsi znovu zmocnit a uhájit ji, k čemuž obzvláště přispěla jedna baterie . Kolem večera byli Bavoři v Dobšicích vystřídáni vojáky divize Claparède.Konec zadního voje Rakušanů pod knížetem von Reuß dorazil kolem večera 10. července do Chvalovic (Kallendorf) .

    Ráno 11. července bylo postavení Rakušanů následující:  5. sbor pod knížetem von Reuß na výšinách za kláštery Louka (Kloster-Bruck), Hradiště sv. Hypolita (Kloster Pöltenberg) a u mostu přes Dyji;  1. sbor pod Bellegardem s jednou dvanáctiliberní baterií;  sbor generála Kolowratha;  6. sbor ke krytí levého křídla;  Sbor knížete Hohenzollern;  granátnický sbor;  křovím zarostlý břeh Dyje obsazený střelci;  4 baterie u Louky.

    Massena dospěl k Novému Šaldorfu (Neu-Schallersdorf) a rozvinul zde divizi Legrand ; jedna stranou vlevo postavená baterie  bočně postřelovala (enfilirte) údolí Dyje a mosty. Jedna brigáda z divize Legrand překročila Dyji  a zmocnila se vesnic Starý Šaldorf (Alt-Schallersdorf) a Louky. Bádenská brigáda vytvořila zálohu mezi oběma osadami; jeden kyrysnický pluk zaujal postavení vpravo od mostu , čímž bylo navázáno spojení s Marmontem.

     Arcivévoda Karel přesunul kolem Znojma zpět své dělostřelectvo, díky za jehož krytí kolony znovu postoupily. Marmontovi a Massénovi vojáci zde bojovali až do poledne. V tomto čase dorazil na bojiště Napoleon, který se nacházel u Laa. Následovala jej gardová pěchota s Oudinotovým sborem. Davout obdržel rozkaz otočit se u Mikulova doleva a po moravskobudějovické silnici dorazit do Přímětic (Brenditz) z druhé strany.

Boj, který se nyní rozhořel v protínajícím se (durchschnittenen) terénu, bývá líčen jako jeden z nejurputnějších války, jenž přerušila jen na pár minut bouřka a silný příval deště. Odpoledne kolem 2. hodiny postupovali Rakušané s přesilou proti Massenovi, který se dokázal bránit jen divizí Legrand. Rakouská granátnická kolona  postoupila přes Starý Šaldorf až k mostu, kde se zmocnila poloviny francouzského praporu a trojice francouzských generálů. 10. francouzský řadový pěší (pozn. překladatele: správně kyrysnický) pluk , který vedl osobně Masséna, zatlačil tuto kolonu znovu zpět a pronásledoval ji za podpory kyrysníků  až do blízkosti Znojma. V tomto okamžiku dorazila divize Carra St. Cyr  a překročila Dyji, načež Massena se zbytky svých vojáků znovu postoupil. Jedna francouzská baterie se přesunula přes Sedlešovice (Edelspitz) a postřelovala ze strany sbor knížete von Reuß; proti ní byla nasazena jedna trojnásobná baterie . Nyní udělil Napoleon rozkaz k postupu 11. sboru, přičemž Francouzi překročil dolní tok Lesky (unteren Leschenbach) a na výšiny u Znojma postupovali pod vražednou palbou. Zbývající divize Marmontovi  tento postup následovaly. Část Montbrunnova jezdectva se pokusila dobýt levé křídlo nepřítele v okolí Únanova (Winau) . Montbrunn se již připravoval k útoku na Znojmo, když kolem 6. hodiny večerní doručil kurýr zprávu o uzavření příměří a zastavení palby.

Rozhořčení vojáků bylo ale tak velké, že parlamentáři, kteří tuto zprávu přiváželi, byli na obou stranách zraněni. V noci odpochodovala rakouská armáda do Moravských Budějovic.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA